Zde nás můžete podpořit:
Obec Zákolany a ZŠ a MŠ Pod Budčí spolupracují s SPKV na společných projektech už šestým rokem. V rámci toho minulého pracovalo pět tříd na pěti různých projektech zaměřených na participaci žáků a jejich občanskou odpovědnost, aktivizaci, udržitelnost a spravedlnost. Zapojil se celý pedagogický sbor ve spolupráci s Tomášem Žižkou, který spolupracuje se zákolanskou školou jako umělec dlouhodobě. Společně skrze různé umělecké formy zkoumali vztah dětí k místu, kde žijí, k jeho historii, jejich představy o budoucnosti Zákolan, ale také témata jako fake news. Projekty se zákolanskou školou mají v kontextu ostatních spoluprací jeden výrazný aspekt - probíhají v úzké spolupráci s vedením obce, konkrétně se starostkou Lucií Wittlichovou, která má v tomto aktivní roli. Co taková spolupráce přináší samotné obci a místní komunitě, jsme se zeptali starostky Lucie Wittlichové.
I letos bylo vedení obce jedním z partnerů projektu. A je důležité říct, že aktivním. Osobně jste se mj. účastnila prezentací projektů i společné reflexe. Proč by podle vás mělo vedení obce na takových projektech participovat?
Vnímám to tak, že je to čest a radost se takových akcí účastnit. Zároveň je to důležité pro mě osobně, protože si myslím, že když je v obci dobrá škola, která mi něco dala, mám mnohem silnější důvod vrátit něco té vesnici zpět, když vyrostu. Prostě tam, kde je dobrá škola, je život. A my tu chceme mít dobrou školu. V Zákolanech to vždycky bylo tak, že škola byla úzce propojená s životem obce, bylo to tak už před mým působením a já v té lince pokračuju.
Co letošní projekt přinesl dětem a učitelům?
Už můj předchůdce prosazoval školu, která klade důraz na to pěstovat v dětech, jak být přemýšlivý a tvůrčí, abys uspěl v tomto světě. U nás je ve výuce běžné, že je učitel rovnocenný partner dětem a projekty vedené Tomášem Žižkou tento aspekt ještě víc prohlubují. Co je podle mě skvělé a čeho jsem byla svědkem na vlastní oči je, že se těchto projektů zapojují děti, o kterých vím, že mají různé problémy v rodinách a najednou je člověk vidí v jiném světle. A že přes to všechno, co doma zažívají - a kolikrát opravdu nemají šťastné dětství - senajednou projeví jako osobnosti. A právě to může být první krůček k tomu, aby dítě začalo přemýšlet jinak - samo za sebe. Přijde mi to i hrozně důležité pro vztahy a kreativní projekty jim k tomu velmi pomáhají. Co se týče učitelů, tak úloha Tomáše, umělce, je navádět je na nové cesty, inspirovat je, i poté, co konkrétní projekty skončí. Učitel, je pak schopen podobným způsobem samostatně pracovat, začlenit nové metody do svojí praxe. V tom je ten proces velmi cenný.
A co z vašeho pohledu starostky může přinést místní komunitě?
Komunita má potenciál růst i díky tomu, že škola jde tímto směrem, že se účastní projektů, které do aktivit zapojují místní, zejména rodiče, kteří se přirozeně formují kolem školy. Osobně se vždycky nejvíc těším na to, jak se v závěru projektu všichni potkáme, rodiče, děti i učitelé.
Jak v rámci těchto projektů konkrétně funguje spolupráce školy, obce a kulturní organizace (SPKV)? Jak se obec do projektu konkrétně zapojuje?
V rámci akcí, které obec pořádá, je ve většině případů zapojena škola a komunita rodičů. Když plánujeme konkrétní akci, domluví se setkání, kterého se účastní aktivní místní obyvatelé, zástupci jednotlivých organizací, spolků a školy. Řekneme si, jakou má kdo představu, rozdělíme si úkoly. Jednoduše řečeno se všichni aktéři musejí osobně potkat. V tomhle je klíčová role starosty, který má ten potřebný dosah a zároveň má přehled o rozpočtu a může podpořit projekt i finančně. Starosta může propojit školu, místní kavárnu, hasiče a zapojit další skupiny. Proto by měl být aktivním účastníkem těchto projektů.
Text: Marie Pánková