Dětský Think tank (DTT) je adaptací programu Creative Partnerships, který jsme po vzoru Velké Británie do Česka uvedli před zrhuba deseti lety. Do plánování třídních projektů nyní přinášíme i náročnější společenská témata. Akcent klademe na participaci žáků a jejich občanskou odpovědnost, aktivizaci, udržitelnost, spravedlnost atd.
Tomu odpovídají i výstupy a prezentace třídních projektů v rámci DTT, které často zasahují do veřejného prostoru. Projektem se opíráme o kontext kreativního vzdělávání, ale i dalších konceptů, např. Rámec kreativního rozvoje mládeže, který se soustředí na - rovnost/spravedlnost, hlas mládeže, kolektivní akce.
Partnerskou školu byl v tomto běhu projektu ve školní rok 2023/24 MŠ a ZŠ Pod Budčí v Zákolanech, kde jsme zapojili 5 tříd (5 učitelů, 5 profesionálů z KKO a 1 kurátorku). Spolupráce je koncipovaná jako mozaika dílčích projektových dnů a jejich výstupů s veřejnou prezentací - projektový den s účastí veřejnosti.
V každé zapojené třídě učitel/ka ve spolupráci s profesionálem z KKO naplánovali a realizovali třídní projekt o celkovém rozsahu 40 hodin, z toho 20 hodin přímé realizace ve třídě. Cílem těchto projektů bylo naplnit vzdělávací cíle a implementovat inovativní metody a formy výuky vycházející z umělecké praxe. Žáci se tímto způsobem učí prostřednictvím praktických zkušeností a aktivně se podílí na vytváření funkčního vzdělávacího prostředí, které podporuje komplexní rozvoj, včetně rozvoje kreativity.
Program se také zaměřoval na rozvoj kreativní praxe a kreativního leadershipu pedagogů. Jedním z hlavních cílů programu bylo posílení participace žáků a jejich společenské odpovědnosti a angažovanosti. Žáci společně s umělci a kreativci zpracovávali témata zaměřená na udržitelnou a spravedlivou budoucnost pro sebe, své okolí a blízké komunity.
Projekty byly úzce spojeny se specifickou sociokulturní historií Zákolan, propojovaly minulost, současnost a budoucnost obce a vytvářely souvislosti mezi individuálními příběhy žáků a významnými historickými postavami jako je Svatý Václav, Karel Amerling a Antonín Zápotocký. Tento přístup podněcoval myšlenku, že i mezi současnými dětmi mohou být budoucí "changemakers", dokonce i budoucí prezident/prezidentka.
1/ Fáze mapování
Co by děti chtěly zlepšit ve škole a jejím okolí, například na místním hřišti, autobusových zastávkách a dalších veřejných prostranstvích? Žáci pracovali v malých skupinách, aby zaznamenali místa, která podle jejich názoru vyžadují zlepšení. Jak si představit takové zadání školy, která se zapojí do naše DTT projektu? ZŠ v Zákolanech, žáci, učitelé, ale i rodiče pomáhali mapovat potřeby, které při svém vzdělávání a docházce do školy zažívají.
V rámci školy by si všichni přáli co nejpřátelštější prostředí a vztahy, méně hádek, sdílení, ale i více barev do svého okolí či pocit bezpečí například. V průběhu společného mapování padaly náměty jako: přemalovat zábradlí před školou, mít rostliny v jídelně i třídách, více toalet, lepší jídelníček, novou odpočívárnu pro digitální vyžití, místo na diskotéku či promítání vlastních animací. Děti také uvítají častější učení se venku, kdy se nabízí využívat širší zázemí celé obce.
Dlouhodobým cílem jak školy, tak rodičů je pracovat na zavedení druhého stupně, protože Zákolany oproti okolním obcím nabízí zatím jen první stupeň docházky. Rodiče i žáci jsou se svou školou spokojení a společně všichni usilují o změnu. „Zákolanská škola je ideální, chtěli bychom druhý stupeň“, zní jasně hlas místních. V rámci mapování se myslelo i na celý prostor obce, ve kterém si žáci přejí lavičky, knihobudky, přeměnu parkoviště na dětské hřiště, více stromů, sochu sv. Václava ad. Všechny nápady byly zaznamenány dětmi do map. Relevantní je sledovat i protichůdné potřeby, které v DTT mohou zaznít volně a bezpečně: "Chceme mít klidové zóny, ale i místo na hru, lasergame nebo adrenalinový park či aquapark." Důležitým aspektem je už v procesu mapování sdílení, propojování tříd, jejich spolupráce za účelem posílení komunity mezi dětmi, posílení jejich vazeb, nastavení designu projektových dní průřezově mezi ročníky.
RUKA - leitmotiv, metafora (odkaz na úvodní mapování)
Umělec Tomáš Žižka vybral k práci na dalších výstupech téma ruky. Jde o výběr na základě silné rezonance toho, že všichni chtějí mít v Zákolanech věci “ ve vlastních rukou” ve smyslu chuť mít hlas, množnost hlasovat, mít právo mluvit o/do věcí.
Na základě analýzy výsledků mapování byla identifikována hlavní témata, která posloužila jako základ pro další diskuse s třídními učiteli. Tato témata byla přizpůsobena potřebám třídy, jak z hlediska obsahu učiva, tak z hlediska sociálních potřeb žáků.
Například pro první třídu byla zvolena aktivita, která by podpořila soudržnost nově vzniklého kolektivu, a proto si vybrali divadelní médium. Jiná třída potřebovala aktivitu, která by jednotlivým žákům poskytla prostor pro nalezení jejich individuálního hlasu a uměleckého projevu, což vedlo k volbě tvorby knih a grafiky.
První třída: Tématem projektu byl místní mýtus o skřítcích, který děti rozvinuly do divadelní hry. Tímto způsobem žáci zapojili svou představivost a dramatické dovednosti, což podpořilo jejich kreativní rozvoj a spolupráci.
Druhá třída: Žáci chtěli vylepšit místní hřiště, proto vypracovali návrh nových výukových herních objektů založených na tvarech čísel. Tento projekt kombinoval praktické využití matematických dovedností s kreativním designem, čímž přispěl k jejich vzdělávacímu rozvoji.
Třetí třída: Třída se zaměřila na návrh změny návsi, která je v současné době přeplněná, což činí zastávku školního autobusu nebezpečnou. Navrhli alternativní využití prostoru a vytvořili koncept veřejného uměleckého díla jako kontrast k neoblíbené soše Zápotockého. Jejich návrh uměleckého díla měl komunitní charakter a spojoval různé historické éry vesnice s přítomností a budoucností.
Čtvrtá třída: Žáci psali příběhy zaměřené na rodinnou historii a propojení minulosti s přítomností a budoucností. Naslouchali místním starším, navštěvovali archivy a propojení těchto zjištění s vlastními životními příběhy následně zpracovali ve formě komiksů, stínohry a animací. Tento projekt podporoval dovednosti vyprávění, výzkumu a uměleckého vyjádření.
Pátá třída: Třída se věnovala projektu o místní archeologii a mýtech, přičemž kladla důraz na kritické myšlení a problematiku fake news. Žáci zkoumali historické a mýtické aspekty své obce a rozvíjeli schopnost kritického myšlení a analýzy informací.