Kreativní vzdělávání
Co je kreativní vzdělávání?
Mezioborový přístup k procesu učení se. Rozvíjí kreativitu a kreativní myšlení, jedny ze zásadních kompetencí pro 21. století. Je založené na symbióze znalostí, dovedností, hodnot a osobních zkušeností.
Prostřednictvím umění vytváří podmínky pro větší autonomii žáků. Umožňuje komplexní zapojení jednotlivce do vzdělávacího procesu po kognitivní, emocionální, sociální, etické a fyzické stránce. Zapojením umění do procesu učení vytváříme bezpečné, nekompetitivní a podnětné prostředí, které podporuje radost z učení apoznávání, nastavení rovných příležitostí a wellbeing každého žáka.
Tak aby se projevila jeho originalita a autenticita.
Tento přístup ke vzdělávání klade důraz na participativní zapojení žáků do rozhodování, kritickou reflexi a spolupráci. Vede k posílení hlasu dětí a umožňuje převzetí odpovědnosti v osobní i společenské rovině. Otevírá prostor pro dialog, zpochybňování neudržitelných návyků a norem, spoluvytváření hodnot a alternativ budoucnosti.
Kreativní vzdělávání v praxi
Vlastní 3D model vyrobený pomocí výtvarných technik pomohl pochopit geometrii jako celek.
Nová chill-out zóna díky zapojení architektra do výuka na střední odborné škole.
Na rozvoj čtenářství a pospolitost třídy šli přes tvorbu příběhu, scénáře a animace.
Od jazykových cvičení po nové technologie. Experti zvenku obohatili školu v Přerově o projektové učení plné výtvarných a filmových postupů.
V projektu, který probíhal v rámci Kreativního partnerství na ZŠ Na Beránku v Praze, se žáci učili pochopit geometrii jako celek. Prostřednictvím různých výtvarných technik tvořili vlastní 3D model města budoucnosti, ve kterém by chtěli žít – s využitím concept artu. Společně s umělcem rozvíjeli svou fantazii, seznámili se s funkcemi a formou architektury, se základními pojmy geometrie, tvary a tělesy i se základními otázkami urbanismu. Díky projektu si žáci uvědomili, že je geometrie obklopuje v běžném životě, zkoumali, jak na ně působí různé objekty, jak geometrie mění prostředí, ve kterém žijí a jakým způsobem je ovlivňuje. PODÍVEJTE SE NA VIDEO Z PROJEKTU.
V rámci programu Kreativní partnerství (2018/2019) pracovali studentky a studenti truhlářského a instalatérského oboru ze SOŠ Beroun-Hlinky pod vedením architekta Ondřeje Krajdla. Ve spolupráci s pedagogy se podíleli na projektu návrhu a realizace čítárny jako relaxačního místa pro studenty. Společně vznikl návrh designu, interiéru, nábytku, osvětlení, malby i dekorací. Studenti si s učiteli vyzkoušeli činnosti, které běžně ve výuce nedělají, např. navrhování v počítačovém programu Sketchup. Vybudovaný prostor je aktuálně k dispozici všem studentům jako chill-out zóna.
Žáci ze ZŠ Pod Budčí, Zákolany, se pod vedením divadelníka a výtvarníka Tomáše Žižky ve spolupráci s pedagogy věnovali projektu zaměřenému na vnímání času v kontextu historie obce Zákolany. Projekt se zaměřil na rozvoj čtenářské gramotnosti i posílení pozitivních vztahů ve třídě. Děti si zvolily jako svůj cíl vytvoření animovaného filmu, pro který psali příběhy a vytvářeli storyboardy. Při tvorbě filmů používali různé výtvarné techniky jako papírkovou metodu, loutky či meotar a animování písku atd. V místní Piance Dalibor vystavili žáci své scénáře a výtvarné návrhy ke svým filmům a další výtvarné práce vzniklé v průběhu projektu.
PODÍVEJTE SE NA VIDEO O PROJEKTU
Nové metody vyučování formou projektové výuky a kreativních metod si vyzkoušeli na ZŠ Boženy Němcové v Přerově. Děti tvořily jak výtvarnou, tak hlavně filmovou formou. Na základě jazykových cvičení a podkladů psaly scénáře, stavěly strukturu filmů a dalších artefaktů a učily se pracovat s novými technologiemi. Ve vlastní videotvorbě se věnovaly vesmíru, planetě Zemi. Ve druhém pololetí se zaměřily dle aktuálního učiva na dějiny antického Řecka a Říma. Natočená videa prezentovaly na společné výstavě v galerii Pasáž.
PODÍVEJTE SE NA VIDEO O PROJEKTU.
Z profesního hlediska pro mě bylo přínosem uvědomění si, že není problém, když do školy vstupují experti zvenku. Žádným způsobem nenarušují chod školy, splynou s ní a ve třídách se naprosto přirozeně dostanou k dětem. Po téhle stránce byl projekt úžasný a jedinečný. Nic takového jsme v projektech zatím nezažili.
/Ilona Bočínská, ředitelka ZŠ Boženy Němcové, Přerov/
Přínosy
-
rozvíjí motivaci žáků, zlepšuje docházku, zvyšuje zájem o probíraná témata a pomáhá osvojit si znalosti v kontextu
-
učitelům přináší dlouhodobou podporu, inspiraci ve výukových metodách i možnost objevit silné stránky a talenty svých studentů
-
rozvíjí klíčové kompetence a zlepšuje úroveň funkční gramotnosti
-
zvyšuje adaptabilitu žáků na výzvy 21. století i uplatnitelnost na trhu práce, výrazně zlepšuje sociální klima tříd, posiluje propojení s rodiči, vedením školy i místní komunitou
-
vede k rozvíjení osobnostních kompetencí jako je tvořivost, komunikace, naslouchání, respekt, spolupráce, odvaha vyjádřit svůj názor a kritické myšlení
-
prostřednictvím prakticky zaměřených aktivit pod vedením umělců ukazuje žákům nové profesní možnosti
Naše teoretická východiska
Lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. SPKV ve svých projektech pracuje s celosvětově užívaným modelem kreativních návyků mysli, který vznikl v roce 2013 v Centre for Real-World Learning na University of Winchester ve spolupráci s OECD. Praktický pětirozměrný model představuje celostní definici kreativity, která zahrnuje tradice myšlení spojené jak s kreativitou, tak kritickým myšlením, a nástroj pro využití ve škole. Lze jej využít pro sledování rozvoje kreativity i formativní hodnocení ve všech oblastech školního kurikula. Popisuje individuální kreativní dispozice žáka či učitele a vychází z předpokladu, že kreativita je schopnost vlastní každému jedinci, je naučitelná a je možné ji rozvíjet.
Pedagogický přístup, znázorněný níže, známý jako „vysoce funkční třída“ (High Functioning Classroom, HFC) vyvinula mezinárodní nadace Culture, Creativity and Education (CCE). Graf Paula Collard (2016) nám neříká, že principy na levé straně jsou špatné. “Jsou chvíle, kdy dítě potřebuje sedět v klidu, samo a jen přijímat, co učitel sděluje. Problém nastává ve chvíli, kdy pasivní postupy předávání a přijímání informací ve vaší třídě převažuje. Pasivní přístup zkrátka nevede k aktivnímu učení”, shrnuje Paul Collard, ředitel CCE.
Představujeme náš model pro participativní projekty. Jde o konceptuální nástroj, který má pomoci zajistit dítěti právo na to, aby jeho názory byly brány v potaz ve všech otázkách, které se ho v rámci vzdělávání dotýkají. Model se snaží rozvíjet schopnost žáků vnímat se jako osoby, které mají možnost jednat a mají názor, jenž může ovlivňovat situace. Model vytvořila Laura Lundy (2007) na základě článku 12 Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1990. Jak může vzdělávání vyjít z tohoto modelu a vytvořit prostor, v němž by se žáci jako občané podíleli na rozvoji komunity a ekologické a sociální spravedlnosti, což jsou nepochybně oblasti, které mají vliv na jejich život? Na toto téma se zaměřujeme například v rámci projektu Dětský Think Tank.
3.
nejžádanější dovedností, kterou zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích, bude v roce 2020 kreativita.
„Spravedlivé zastoupení i rovné zacházení s ženami a muži naplňuje demokratický charakter společnosti.“
Citováno ze Strategie žen a mužů 2021–2030.
+2,5
Kreativní učení vedlo ke zlepšení výsledků žáků až o 2,5 stupně.
„Rozvoj kreativity má přímý dopad na zvyšování spokojenosti žáků a jejich kompetencí.“ Seligman, Martin & Csikszentmihalyi, Mihaly (2000).
+0,5%
HDP
Zvýšení kvality vzdělávání může vést k nárůstu 0,5% HDP.
Kulturní a kreativní odvětví častokrát bourá zažité představy genderových stereotypů o tom, jaké profesní pozice zastávají muži a ženy.
Programy kreativního učení jsme již podpořili
2120žáků
95učitelů
193projektů
106tříd
32škol
