Zde nás můžete podpořit:
“Je jedno, jestli jsme malý nebo velký. Když si k tomu najdeme prostory, věci, s čím to udělat, tak i my můžeme jít kapku naproti,” odpověděla šesťačka Lucka zapojená do projektu Školy pro budoucnost na otázku, jestli i děti mohou měnit svět. A nebyla sama. Osmákovi Šimonovi projekt zvedl sebevědomí: “Myslím si, že můžu udělat víc, že to má smysl.” Dvouletý projekt Školy pro budoucnost byl zaměřený na participaci a aktivizaci žáků, kompetence v oblasti udržitelnosti, utváření vlastní vize budoucnosti a schopnost prosadit je do praxe, skrze kreativní vzdělávání. Do projektu se zapojilo celkem 542 dětí, 23 tříd, 6 pražských škol, 19 učitelů a více než 30 umělců.
“V našich projektech cílíme na rozvoj kreativity a příbuzných kompetencí a dovedností prostřednictvím zapojením umění a umělců z různých oborů do výuky. Velký důraz klademe na spolupráci a týmovou práci, skrze které podporujeme, aby děti byly schopné si naslouchat, respektovat se, pracovat společně tak, aby škola nevychovávala individua, ale byly schopné žít ve společenství,” přibližuje koordinátorka Michaela Kuříková ze Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání.
Většina projektů se realizuje napříč různými předměty. Umělci a odborníci z kreativních oborů spolupracují s pedagogy a dětmi na designu aktivit, vnáší svoje zkušenosti a umělecké postupy do výuky. Právě umění dává žákům prostor se zapojovat celostně - emočně, sociálně, fyzicky a zároveň kognitivně.
Netradiční spojení nabídl třeba projekt, který propojoval parkour s výukou přírodopisu, ale také osobním rozvojem. Děti se učily překonávat strach, překážky, zlepšovaly fyzickou kondici, ale také učily se hledat souvislosti.
“Jedno z témat, které jsme probírali, byl balanc, jak v chemickém složení, tak ve vesmíru. Společně jsme se učili, jak funguje rovnováha v přírodě i z pohledu ekosystémů. Tematicky to krásně pasovalo na aktivity, který byly propojené s pohybem,” vysvětluje parkourista zapojený do projektu Matěj Devera.
Osmáci ze ZŠ Zárubova hledali cesty, jak zlepšit čtvrť, ve které chodí do školy. Dělali dotazníkové šetření, veřejnou sbírku nebo také vytvořili grafitti “Lavičky pro naše babičky”, které upozorňovalo na nedostatek laviček ve veřejném prostoru. Jejich vzkaz se se dostal až do deníku Metro i se vzkazem pro starostu Modřan. Pan starosta žákům odpověděl: "Díky za aktivitu, pěkné provedení. Určitě mám velký zájem se s třídou sejít a probrat všechny podněty, které žáci sesbírali."
Budoucí deváťáci se shodli, že zlepšili své komunikační dovednosti a získali sebevědomí, že mohou měnit to, co se jim v jejich okolí nelíbí. Společná práce na projektu rovněž stmelila třídní kolektiv v pocovidové době, kdy potřeboval získat nové společné zážitky a trávit čas i jiným způsobem než výukou.
Společnému přetváření školní zahrady se věnovali čtvrťáci ze ZŠ Angel v projektu, který propojil matematiku a přírodopis s technikami animace a zahradní architekturou. Na vyučování docházel tandem vizuálního umělce Matěje Smetany a zahradního architekta Jana Waldhausera. Výsledkem projektu se po společném hlasování stala funkční zahrada s okrasnými květy, bylinkami a ovocnými stromy, ale také pump track pro jízdu na kole. Zahrádku budou děti udržovat i nadále.
“Jsem překvapená, že spolupracují všichni se všemi. Jsou děti, které spolu nemohly být ve skupině. To se nám projektem krásně zpracovalo, ty mezilidské vztahy,” pochvalovala si práci se třídou třídní učitelka Eva Cupalová ze ZŠ Angel.
V rámci projektu se čtyři třídy zapojily do Dětského think tanku, v rámci kterého se děti snažily měnit svět kolem sebe ve spolupráci s experty z různých oblastí. Vyvrcholením byla konference pořádaná dětmi v květnu letošního roku v prostorách pražského Centra pro současné umění DOX.
“Myslím si, že projekt dává dětem i učitelům prostor pracovat metodami, které běžně ve škole nevyužívají a učitelé je mohou ve svojí budoucí práci zařadit do běžné výuky,” říká Lenka Chobotová Vancová, koordinátorka think tanku. “Snažili jsme se dětem vytvořit prostor, ve kterém se mají možnost vyjádřit, jak se cítí na světě a trochu je aktivizovat v tom, aby si uvědomily, že mohou také přidat ruku k dílu a začít postupně náš svět měnit. V rámci projektu jsme jim na to poskytli prostor, prostředky, i lidi, kteří se jim v tom snažili pomoct,” dodává.
Po celou dobu projektu realizovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy výzkum na téma Kreativita ve vzdělávání - jak ovlivňuje procesy učení a jejich výsledky.
“Určitě je velmi důležité dokládat roli kreativního vzdělávání právě na tom, čemu my říkáme holistické myšlení nebo holistický rozvoj osobnosti, v rámci kterého se člověk rozvíjí nejen co se týče znalostí, po emocionální stránce, ale také s ohledem na rozvoj hodnot,” vysvětluje vedoucí výzkumu Jana Dlouhá.
Projekt realizovala Společnost pro kreativitu ve vzdělávání ve spolupráci s UUUL - dětským muuuzeem. Výzkum k projektu na téma Kreativita ve vzdělávání - jak ovlivňuje procesy učení a jejich výsledky vedlo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Byl spolufinancovaný Evropskou unií.